Výstavy medijních kreseb ve Slezsku 1907 – 1947
1907
29. 3. – 30. 3. Dombrová u Karvinné, Dělnický dům
31. 3. – 1. 4. Moravská Ostrava, Národní dům
22. 12. Moravská Ostrava, Národní dům
1909
červenec Místek na Moravě
1910
28. 8. – 11. 9. Dobrá u Frýdku – Hospodářská výstava
13. 11. – 23. 11. Dombrová u Karvinné, Pánský hotel u nádraží
4. 12. – 9. 12. Vítkovice, Český dům
1913
červen Těšín ve Slezsku
19. 10. – 26. 10. Moravská Ostrava, Mostní ulice č. 18
1917
21. 10. – 28. 10. Spiritistický dům, Radvanice
1919
6. 4. Spiritistický dům, Radvanice
1921
15. 5. – 22. 5. Spiritistický dům, Radvanice
1922
20. 5. – 28. 5. Moravský Ostrava, na „Nové střelnici“
25. 5. – 28. 5. Spiritistický dům, Radvanice
8. 12. – 17. 12. Český Těšín, hotel Centrál
1923
11. 2. – 18. 2. Nový Jičín
29. 6. – 15. 7. Spiritistický dům, Radvanice
1924
13. 7. – 20. 7. Frýdlant nad Ostravicí
7. 9. – 14. 9. Dolní Bludovice, v sále p. J. Goldbergera
27. 9. – 5. 10. Karvinná, v sále p. Steinlaufa / dříve Weirich /
1926
28. 6. – 8. 8. Orlová, Velká průmyslová, živnostenská, kulturní a hospodářská výstava
Těšínska a Ostravska. Bratrství vystavovalo své médijní kresby.
1927
6. – 21. 8. První výstava zemědělská, živnostenská a osvětová v Opavě.
Spiritistický spolek Bratrství zde vystavoval své medijní kresby
1931
8. 10. Karviná
1932
28. 10. – 6. 11. Spiritistický dům, Radvanice
1947
8. 6. – 22. 6. Spiritistický dům, Radvanice – poslední výstava medijních kreseb ve Slezsku
Knihy a katalogy a časopisy …
Pohlednice a fotografie
Výstavy medijních kreseb – články, plakáty, fotografie, reklama
Výstava medijních kreseb ve Vídni 8. – 22. 6. 1930
Výstava uměleckých medijních kreseb, pořádaná Bratrským sdružením českosl. spiritistů ve Vídni IX. Spitalg. od 8.-22. června 1930, budila svou slušnou a bohatou úpravou značný zájem obecenstva, zvlášť ze řad inteligence. I některé vyšší osobnosti přišly se na spiritistické umění podívati, mezi nimi též nejvěhlasnější herec vídeňský, pan J. Bylo vystaveno na 250 významných medijních kreseb, většinou vídeňských medií a 4 olejové malby, z nichž jeden velký obraz znázorňující Hvězdnou květinu na Marsu od br. Heubergera, zdobil průčelí výstavy. Velkou pozornost budily kresby sestry Marie Vávrové, nyní 67 1eté stařenky, žijící ve Vídni, naroz. ve velmi chudé rodině v Kútách na Slovensku. Chodila tam celkem asi 1 rok do školy a nenaučila se proto psát ani číst a teprve ne kreslit. Od 9 roků byla ve službě. Když poznala ve Vídni spiritismus ve svém 41.roce, ještě z těchto tří nejnutnějších předmětů nic neuměla. Od té doby pod vlivem duchovních bytostí záhrobních, tedy medijně, nakreslila a vodovými barvami namalovala mnoho a mnoho obrazů i symbolů pro život lidský velmi významných a poučných. Její kresby věrně znázorňují tvorbu myšlenkovou, realisaci skutků, různé elementální výtvory a ztělesněné vášně lidské v říši astrální, které odtud jako neviditelné síly na člověka působí. Některé obrazy předpovídají přímo budoucnost jako ku příkladu 2 obrazy kreslené r. 1912, které nám přesně předpověděly válku světovou. Některé její méněcennější kresby dostaly se do antikvárního obchodu na vídeňské nejlepší třídě Kártnerringstrasse, kde byly jako ohromná zajímavost medijního kreslení draho prodány.
Velmi zajímavé a pěkné kresby byly media Gustava Leise a Pavla Budila, kreslené v transu v úplném bezvědomí a potmě. Vedle těchto, všeobecnou pozornost budily krásné kresby sester: Toni Grundové, Marie Schnátkové, Marie Malíkové, Růženy Kamelové, Alžběty Dudové a bratří Františka Witticha, polic. insp., Ostermayera a Menzela, obou z Hor. Rakous. Nepřekonatelné umění, nádheru, jemnost a čistotu representovalo 20 kreseb již zesnulé sestry Františky Bergmanové ze Znojma, z nichž je jedna kresba její poslední a nedokončená, jako nejdražší památka pro spolek; dvě kresby od br. Kociána a dvě od br. Samoleje ze Slezska, jež všechny zaskleny a na podstavcích ve středu výstavní místnosti byly pravým skvostem. A aby míra úžasu a nádhery byla dovršena, byla naproti vchodu na pěkném místě umístěna celá řada, 13 k sobě náležejících medijních kreseb br. Karla Kolára, pošt. úředníka kreslené černým uhlem. Význam každé kresby je napsán ruským písmem a jsou věnovány „Mrtvým válečným zajatcům na Murmaňské dráze u Bílého moře, jako velmi smutná vzpomínka na světovou válku“. Popis kreseb: 1. Murmaňská dráha; 2. Touha; 3. Doprava; 4. Poslední píseň; 5. Lidství; 6. Zajatci; 7. Murmaň pod knutou člověčenství; 8. Brestský mír; 9. Pravý domov; 10. Proč?; 11. Zpět v otroctví; 12. Otroctví; 13. Bratrství. Pod těmito byly jeho kresby starší, vystavené již r. 1922 v Umělecké společnosti, z nichž velmi působil obraz: „Vy-účtování se životem“. Tyto kresby byly odborníky, akademickými malíři a umělci, prohlášeny za nejvyšší umění dnešní moderní doby a ne-mohli se od kreseb odtrhnouti. Přišli na výstavu několikráte. Jeden, ještě mladý akad. malíř, Viktor Kiss nám zhotovil zdarma ještě druhý pěkný plakát s přáním, abychom jej umístili na nejživější třídě, neb si tato výstava plně zaslouží velkou pozornost a aby byla hojně navštívena. Jiní prohlásili, že tyto věci nemůže normální člověk za žádnou cenu nakresliti a opět jiní, že není jinak možno tyto krásy zhotoviti, než pod okultní silou. Dále obdivováno bylo „Okultní umění“ od Ev-žena Mírského, který medijně vystřihuje nůžkami z papíru nádherné věci. (Celou kolekci vydal B. Kočí tiskem za 15 Kč.)
Potom cizí písmo medijní br. Kubíčka z Místku (originál) a různé publikace i fotografie z minulých výstav byly na místě. Byla vystavena také česká i německá spiritistická literatura, hlavně knihy medijně napsané. Výstavu navštívilo ve 14 dnech 1005 osob; přijeli němečtí bratři ze Št. Hradce, z Lince, Amtstádten, Gramat. Neusidlu a br. Kojcar z Č. Velenic. Všichni návštěvníci žasli nad krásou a uměním medijním a mnozí prohlásili, zvláště ti, kteří po prvé měli možnost kresby a literaturu viděti, že ani nevěří svým očím a že se jim otvírá zde celý nový, netušený svět…
Účelem výstavy nebyl zisk, ale upozorniti opět vídeňskou a rakouskou veřejnost zvlášt v této dnešní rozervané době, uštvanou politickým bojem a vyssávanou až do kosti hrubým materialismem a egoismem, na svět a síly duchovní a na vznešené ideály lidstva, vedoucí z klamu a útisku k Pravdě a Svobodě. Agitace nebyla žádná; vedle oznámení v novinách zasláno a rozdáno celkem 1000 českých i německých pozvánek a pozvány všechny německé i české redakce novin, význačné české i německé kulturní spolky atd., jako i českoslov. vyslanectví, Menšinová rada a České srdce. Z těchto pozvaných, dostavili se na výstavu jen někteří: Z redakce Neues Wiener Tagblatt, Extrablatt, Welt am Morgen, Neues Wiener Journal, za redakci Der Tag a Die Stunde ředitel Oswald, který sám je přívržencem okultních nauk. Pan Oswald pravil: „Dnešní doba nemá pražádný zájem o tyto věci a veškeré redakce o těchto věcech mlčí jen proto, aby neztratily abonenty.“ V tom jsou za jedno české i německé vídeňské noviny a proto všechny, pokud víme, důsledně mlčely o výstavě, vyjma našeho oznámení. Tato skutečnost dokazuje, že tak zvané veřejné mínění společnosti vídeňské duchovně a morálně od r. 1922 poněkud kleslo, neb tenkráte o výstavě medijních kreseb v Umělecké společnosti (Kunst-gemeinschaft) noviny, ale německé pouze, hodně psaly. Přes to, že vstup byl volný, dobrovolné režijní příspěvky činily 374.96 Š a vedle toho se prodalo z kolporterství za 181.86 Š spiritistické literatury. Tím hrazeny jsou úplně veškeré výlohy s výstavou a tak vykonáno pro společnost lidskou zase dobro. Všem obětavým sestrám a bratřím, hlavně kreslícím mediím, kteří přispěli svými krásnými pracemi ku zdaru výstavy, vyslovuje výbor B.S.Č.S. ve Vídni nejsrdečnější dík a přání dalšího zdaru v posvátné práci duchovní!
Dále se oznamuje, že spolek B.S.Č.S. se přihlásil již v únoru na výstavu Československého zahraničí v Praze, kam zaslal v rámci českosl. menšiny v Rakousku svůj bohatý spolkový materiál, jakož i medijní kresby, svědčící o kulturní činnosti československých spiritistů ve Vídni. Výstava byla zahájena 25. května 1930 společně s Hospodářskou výstavou v Průmyslovém paláci, ale bohužel pro nedostatek místa, většina našeho materiálu zůstala stranou a vystaveny pouze 2 medijní kresby br. Ferd. Vyšaty a Toni Grundové. Dle dalšího sdělení, byla tato výstava v nové úpravě otevřena ve Veletržním paláci po celý červen. Spolek náš se usnesl celý náš materiál věnovati do příštího musea československého zahraničí. Bratr Řehák v Praze byl pověřen, aby se o tyto nám vzácné dokumenty činnosti spolkové staral, aby se neztratily.
Posel záhrobní, ročník XXX., číslo 9 – srpem 1930, strana 140-142
Výstava medijních kreseb v Brně 5. – 19. 6. 1927
Výstava medijních kreseb a maleb, která byla otevřena v Německém uměleckém domě v Brně u příležitosti sjezdu československých spiritistů od 5. do 19. června 1927, těší se neobyčejné pozornosti veřejnosti i odborníků.
Jsou tu vystaveny práce mnoha medií z celého Československa a to jak práce tužkové, ornamentální, tak akvarely i malby olejové.
Byv třikrát hostem výstavy, pozoroval jsem úsudky cizích návštěvníků, hlavně lidí odborně vzdělaných, a poznal jsem, že tito nevycházejí z údivu. Zejména některé práce svým neuvěřitelně jemným provedením a originelní myšlenkou uchvacují každého návštěvníka a hlavně lidi odborně vzdělané. Jiné práce vyznamenávají se zase hrou barev a lehkostí podání.
Slezskému spolku „Bratrství“ dostalo se již žádosti o svolení reprodukovati některé jeho vystavené práce, zejména práce br. Kotziana, provedené leptací technikou na látce duvetinu. Povstávají tak umělecké reprodukce. Jak se spolek rozhodne, nemohu ve chvíli, kdy píši tento článek, říci.
O zahájení výstavy zmínili jsme se vpředu ve sjezdovém referátě a nyní jej doplňujeme úvodníkem výstavního katalogu a vyobrazeními některých částí výstavy.
Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 81
Výstava medijních kreseb.
Jak bylo již oznámeno v minulých číslech, bude u příležitosti sjezdu otevřena VELIKÁ VÝSTAVA MEDIJNÍCH KRESEB A MALEB v německém uměleckém domě v Kobližné ulici, do které snesen jest bohatý materiál vynikajících medií československých.
Výstava bude otevřena od 5. do 19. června, denně od 10. do 13. hod. a od 14. do 16. hodiny. V neděli odpoledne jest výstava uzavřena.
Odborné kruhy, které viděly některé z výkresů výstavy byly neobyčejně překvapeny a, jak bylo zástupci výstavní komise v Brně sděleno, jest správa německého uměleckého domu ochotna věnovati určitý obnos, aby průvodce výstavou byl také i v řeči německé tištěn.
Mnozí z odborníků, kteří měli příležitost viděti ukázky jednotlivých medijních prací, vyslovili se, že tato výstava bude jedinečnou svého druhu, kterou kdy Brno spatřilo a projevili svou plnou jistotu jejího úspěchu. A tak ve dnech měsíce června předloženy budou veřejnosti práce těch, kteří místo zbytečného dohadováni počali s praktickým studiem „Neznáma“ a výsledky jejich studií a prací podány budou jednak na sjezdu, jednak na této výstavě.
Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 63
Medijní kresby leptané na duvetinu.
Výstava medijnich kreseb v Brně vyvolala značnou pozornost. Umělecký atelier M. Pospíšilové v Brně, jehož specialitou je leptání na duvetinu, sametu a malování na hedvábí, hodlá vhodné medijní kresby leptati na duvetinu a sice, jako dekorační polštářky, gobeliny, závěsy, paravany, obrazy atd. Práce atelieru M. Pospíšilové jsou umělecky provedené a za mírné ceny, což dokazuje mnoho doporučení a stále rostoucí zájem o tyto práce. Na př. povrch polštářku je za Kč 35-45, závěsy od Kč 100, skvostné gobeliny od 150 Kč. Leptané duvetinové práce jsou moderní uměleckou ozdobou každého bytu. Očekáváme, že naši stoupenci budou míti o medijní kresby na duvetinu leptané zájem. Budou to přesné reprodukce kreseb známých medií, což bude na každé uvedeno. Je nutno, aby ti, kdož mají o tuto akci zájem se předem přihlásili, aby mohl býti sestaven rozpočet. Ceny pro naše stoupence budou co nejlevnější. Předběžné přihlášky jsou zcela nezávazné. Závaznou objednávku může každý učiniti až po uveřejnění ceníku a podmínek. Předběžné přihlášky posílejte na adresu: Atelier M. Pospíšilové v Brně, Cejl 15, 1. poschodí.
Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 81-82
Výstava medijních kreseb.
Noviny Ruch čís. 134. : Dům německých umělců v Brně. Stojíte před tajemstvím. Zcela prostí lidé, kteří, měli dokonce špatné známky z kreslení ve škole, udivují vás krásnými a tajemnými kresbami, které nemají společných znaků s obvyklou ornamentikou. Ano – dech neznáma musíte pocítiti před nimi a dojetí, neboť poznáváte, že kresby vyprýštěly především z hluboké zbožnosti. Co je tu kázně a úžasné trpělivosti a především fantasie, která není poutána zemí! Někdy je to záhadná vegetace, podobná té, již kreslí mráz na okna, setkáte se tu s teplými, až horce rozežhavenými květy, které vznikají někde snad až na dnu duše. Podivuhodné jsou výtvory F. Sedláka, v nichž snoubí se komposiční jistota s delikátní barevností, je to úžasný talent – a nevydává svoje díla za vlastní, skromně říká, že jsou jen inspirovány. Kdo by si představoval, že spiritisté nemají smyslu pro veselost, nechť si prohlédne obrazy M. Tománové a svěží, životem dýchající kresby květin A. Vodníkové. Nemohu vyjmenovati všechny ty, kteří poslouchají Neznámo a chtějí býti neznámí, ale všichni zasluhují obdivu a úcty, neboť svou pokorou připomínají první křesťany. Je třeba těchto lidí. Připomínají dnešnímu světu zmaterializovanému – že je také duše, na níž se dnes zapomíná. J. Ch.
Posel záhrobní 1927, ročník 27, strana 134
Noviny Brněnská Svoboda ve svém 135. čísle filosofuje o původu medijních kreseb, nepřipouští nějakého vnějšího původce kreseb mimo osobnost media, avšak přiznává jejich pozoruhodnost a dokonalost, když praví: „Odmyslíme-li si obsah, překvapí všechny obrazy pozoruhodnou vnější dokonalostí, přesnou a pevnou kresbou, smyslem pro vyrovnalost koloritu – třebas značně exotického. Ke konci svých úvah a vlastních výkladů, kde pokládá media za lidi vyšinuté z průměrnosti, praví : „Spiritistický kroužek v Radvanicích vystavuje práce svých členů, samé ornamentální plošné výplně, přesné a pracné. Černé i barevné, jež precisností připomínají složité podtisky bankovek.“
Posel záhrobní 1927, ročník 27, strana 134
Po výstavě v Opavě 6. – 21. 8. 1927
Je po výstavě v Opavě. Není mou snahou rozepisovati se tuto o celé výstavě, která stejně překvapovala a působila na návštěvníka mocným dojmem, bohatostí a uceleností dobrou organisací, chci jen zmíniti se o naši exposici na této výstavě.
Již v minulém čísle bylo poznamenáno, že výstava naše byla veřejností velmi příznivě přijata a hojně navštěvována. V ní však scházelo se také spousty těch, kteří dosud tiše doma studují právě spiritismus a vědy okultní. A kdo není zasvěcen a nepřesvědčil se nikdy, neuvěřil by, kolik dnes jest těch, kteří nemohou býti více uspokojeni starými, strnulými proudy a naukami.
Ukázalo se, že v Opavě samé a okolí jest mnoho těch tichých badatelů a mnozí z nich vycházejí již i do veřejnosti se svým poznáním.
Našli jsme tu opravdu milé přátele, kteří ač pod jinou vignetou, sledují a uplatňují tytéž zásady v životě jako my abstinenci, nekuřáctví, vegetarismus a opravdové povznesení a zduchovnění života. Potěšili jsme se navzájem a slíbili jsme si, že si vzájemně budeme pomáhati. Také nás ještě potěšilo, že jsme nalezli i v některých jiných spolcích tolik sympathie, že jsme ji ani neočekávali. Jeden pokrokový spolek měl ve své exposici vyvěšeny také časopisy: „Přírodní lékař“, „Spiritistická Revue“, „Posel Záhrobní“ a jiné.
Exposice naše v Opavě vykonala tedy neobyčejný kus práce a dala podnět k novým a novým dalším krokům.
Odborníci a lidé mající smysl pro tyto jemné práce medijní přestáli u nich celé hodiny a přicházeli znovu a znovu.
Bratr Nikel, který se jí po celých 14 dní, co výstava trvala, věnoval, vyprávěl dlouho a dlouho své zážitky a pravil, že poznal, že mezi lidstvem jest mnoho těch, kteří nazírají na život se stanoviska spiritistického, kteří jsou vlastně v duši spiritisty a jimž bylo potěšením, že spolek náš burcuje tímto způsobem schopné lidi k úvahám a přemýšlení.
Ovšem, že není nouze dnes ani o ty, kteří jsou ukováni starými názory u hmoty a necítí ještě potřeby vzlétnouti. Leč takové osoby jest dnes poznati na každém jejich kroku.
Vykonali jsme tedy znovu kus díla a budeme se připravovati k nové činnosti. Přátele naše v Opavě a okolí srdečně pozdravujeme a přejeme jim hojně zdaru v jejich práci a snažení.
Rovněž děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem nám pomohli při instalaci exposice, najmě p. zahradníkovi z Opavy, jehož jméno jsem zapoměl, za projevené sympathie a bezplatné zapůjčení dekorativních květin, br. Pudilovi za práci i květiny, br. Niklovi a sestře Niklové za obětavost, kterou exposici věnovali, jakož i všem ostatním.
Za „BRATRSTVÍ“ v Radvanicích
J. Kuchař. a J. Rosner.
Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 120-121
Výstava medijních kreseb v Táboře 22. – 28. 8. 1932
Z Tábora. Bratrský spolek „Jitřenka“ v Táboře uspořádal ve dnech od 22. do 28. září t. r. výstavu medijních kreseb a dne 23. záři přednášku br. B. Kočího na téma: „Záhady duchovního života“. Přednáška byla velmi četně navštívena a vyvolala mnoho diskusí.
Však i výstava zapůsobila na návštěvníky hlubokým dojmem, z nichž mnozí přišli i vícekráte a přiváděli své známé. Místnost pro výstavu byla volena velmi dobře a práce našich medií byly dobře uspořádány vedením br. Arnošta Čakrta, který společně s táborskými bratry neúnavně vysvětloval návštěvníkům jednotlivé symboly a obrazy. Obdivovány byly práce na hedvábí bratra Ponce z Prahy, kresby bratří Kotziana, Samoleje, Krygla, Šídy, Krátkého, Bělohradského, Mirského; sester Ducháčové, Mužikové, Vedamové, Vobrubové a jiných.
Všem, kdož výstavu obeslali a mediím, které tyto krásné práce vytvořily, vzdáváme tímto upřímné díky. Konají dílo, jehož zásluh si snad samy dnes ani neuvědomují.
Spiritistická revue 1932, ročník 13, strana 143.
MILOSLAV BEZDĚK
NĚCO O MEDIÁLNÍCH KRESBÁCH.
Nedávno psalo se dosti o mediálních kresbách. Zdá se mi však, že bylo psáno jen tak, aby vůbec něco bylo psáno.
V poslední době hleděl jsem se seznámiti s kresbami i jich vytvářením za tak zvláštních okolností. I z Německa jsou mi podobné případy známy. Bych podal úplný resultát v té věci, jest nyní nemožné.
Způsob kreslení i výkresy jsou tak zvláštní, že stojí za bližší prozkoumání. Divím se, že z tak zvané »řady povolaných vědců« nikdo toho úkolu se neujal. Prohlásiti napřed, bez důkladného zkoumání, jejich význam, nebo pro nějakou maličkost, zdající se nám bizarní, je úplně zavrhnout, pokládám obé za nekritickou povrchnost. Co zde chci říci, je prostě to, co každého rozumně myslícího člověka musí překvapit.
- Způsob kreslení je sám o sobě podivný. Media (užiji toho běžného slova) kreslí buď v úplném bezvědomí nebo částečném. Znám také případy, kde se kreslilo i při vědomi. —Media kreslí beze vší přípravy (často na obyčejném kancelářském papíře dosti hrubými tužkami), bez přemýšlení, beze všeho opravování a vymazování, rukou jistou a velmi rychle. Každý črt je jistý, svědčící o velmi dobré technice kreslířské (ač dle mého zjištění media v normálním stavu jsou beze vší kreslířské schopnosti).
- Výkresy. Vypracovanost jejich, čistota kontur a lahoda koloritu je čistě umělecká. (Mám plno pochvalných posudků od akademických malířů, odborníků kreslířů atd. Uveřejňovati jejich posudky pokládám za zbytečné; od povrchních duší byly by stejně zamítnuty.)
Překvapilo mne, jakož i odborníky, jak možno při lampovém osvětlení v noci tvořit harmonie barev až do nuancí se rozbíhajících. Media nevědí ničeho o tom, které barvy volí. (Sám jsem přeházel barevné tužky za mediem ležící. A přece medium jistým směrem rychle patřičnou tužku vybralo, aniž by se podívalo.) Rovněž míchání tonů barevnými tužkami, jakož i nuance barev svědčí o výborné znalosti v kreslení. Nejsou to práce diletanta.
Táži se: »Kde docílila media té znalosti, jež jim je nezbytna?«
Obsah výkresů je ještě podivnější. Představujeť vegetaci rozličných oběžnic. Někteří zarazili se před bizarními názvy rostlin.
Však, co vlastně posuzujeme? Výkres samotný a způsob, kterým byl vytvořen. Nechmež tedy oněch odchylek, které na věci ničeho nemění, a zkoumejme věc od základu. Snad nebude nikdo popírat uměleckou cenu obrazu pro nesprávný, nebo lépe, nám podivný, fantastický název ? Ostatně, přesvědčil jsem se jinde, např. v Dobrušce, že popis přechodů z rostlinné říše do živočišné na Merkuru, jakož i kresba, odpovídá úplně pravděpodobnosti se stanoviska přírodovědeckého.
Ptáte se: »Jaký mají kresby účel?«
Neodsuzujme hned přísně tam, kde nevidíme. Myslím, že vše má svůj cíl a účel. Snad časem najdeme v nich více, co jsme dnes neviděli a nechápali.
Proto zkoumejme dříve (ne jenom jednou a jedno medium na schůzi), mlčme skromně a potom, až opravdově budeme pozorovat a uvažovat, prohlašme své výsledky tak, či onak. Ale rozhodně takto budeme upřímnějšími.
Upozorňuji ty, kdož se o to zajímají, na práce z Nové Paky, z Libštátu a z Prahy. Jsou skutečně velice krásné a překvapí.
Věcně velmi zajímavé kresby seznal jsem v Dobrušce. Jsou to většinou přechody tvarů rostlinných ve tvary živočišné z Merkuru.
Zatím končím. Snad časem podaří se mi v tomto směru napsati delší studii, po delším a vytrvalém pozorování.
Prosím také ty kroužky nebo jednotlivce, kdož mají skutečně cenné kresby podobného druhu, by mi k mé práci přispěli a laskavě některé kresby zaslali.
Spiritistický časopis Proč žijeme?
15. 11. 1906, ročník 1, číslo 10, strana 177
ROBERT MUSIL
MEDIJNÍ KRESBY
Jednou jsem viděl sbírku kreseb, které vytvořili spiritistická média ve stavu rozrušení a transu, kteří v běžném stavu neuměli kreslit a dokonce ani číst a psát. Ať už je hodnocení těchto jevů z hlediska okultismu jakékoliv, zájem lidí, který tyto výtvory vzbuzují, je překvapivě velký. Psát o těchto kresbách stejným způsobem jako o malířství bylo by zcela nemožné, protože představovaly vlastní směr, plný bohatství zvláštních, a přece poloznámých vztahů, jejichž rozřešení by bylo možné jen pomocí několika věd a dlouhým studiem problémů. Věda o umění by se musela více než kdy jindy spojit s psychologií, psychoanalytikou, psychiatrií, etnologií a dalšími pomocníky, aby tyto lidské projevy objasnila. Obdivuhodné na této sbírce (která by však bez člověka, horníka z Moravské Ostravy, ztratila mnoho ze svého významu), pomineme-li její vědeckou hodnotu, byl neklid, který zprostředkovávala duši. Tento neklid spočíval pro vědecky naivního pozorovatele v odvaze a přílivu náznaků, které brzy vystoupaly do plné srozumitelnosti, aby vzápětí – a to již v bezprostředně následujícím okamžiku – opět klesly do naprosté nedostatečnosti. Co se týče barev, najdeme tu některé, které vypadají jako napůl vyprané skvrny na hedvábí, a jiné, které neomylně pocházejí ze vzpomínek na křiklavé selské obrazy nebo ze zcela triviálních pozůstatků katechismu a obrázků map; sice psychologicky zajímavé jako odnože erotických pocitů, které se již oddělily samy o sobě, ale umělecky buď primitivní nebo závislé, a dokonce v nejpříznivějších výjimečných případech nanejvýš nevědomě odrážející dojmy z jemných přírodních barevných her, jako jsou ty, které vyvolávají matné barvy rozžhavených kovů. Příčina může spočívat jednoduše ve větší technické náročnosti barvy. V každém případě stav, který je v ní vyjádřen, působí dojmem křehkosti, těžkopádnosti a nepříliš velké proaktivity. Daleko silnější je dojem lineární. Někdy je až satansky přesné a nevyčerpatelné v nových nápadech komplikovat sám o sobě nepředstavitelný prvek tenké přímky; najdou se, jakmile se člověk nechá chytit, jsou zde křižovatky nejjemnějších svazků paprsků, zákoutí a opětovných vyzařování, která jsou nejmučivějším polytonem monotónnosti a nejzvrácenějším odevzdáním horoucí představivosti ledovému chladu průměru. V jiných listech naopak vystupuje na povrch to ovocné, kožovité, skládané, pohlavní, které na jednotlivých místech vyrazí ven stejně náhle jako nálet a je zobrazeno s obdivuhodnou silou, ale téměř vždy se lstivě a stejně rychle stáhne zpět do podoby listu nebo větve či neurčité věci, kterou může být nyní masitá koule ženského prsu, ale také jen neškodná rostlinná forma. Někdy se dva takové pomyslné proudy fantazie protínají a člověk se nejistě pohupuje na vlně, dokud necítí, že pero je neseno stejnými neviditelnými silami. Velmi světské. Někdy však rozhodně nejde jen o umění, ale o nejsilnější projev expresionistického druhu. A ti, kteří ji vytvořili, byli staří lidé. Dělníci a sloužící, v jejichž duších se za jinak pokorně mrkajícíma očima probudily takové obrazy, jakmile se uvolnili ze své shrbené pozice. Měl někdo dojem, že se jedná o nadpřirozené síly? Člověk měl smutný pocit, že síly se nevyužité vsakují do půdy naší země.
Das Tage – Buch 1923
Naše spiritistická exposice na velké Průmyslové, živnostenské, kulturní a hospodářské výstavě Těšínska a Ostravska v Orlové.
Na žádost předsednictva jmenované výstavy zúčastnil se jí i spolek „Bratrství“ svými pracemi. A tak mezi jedenácti objekty velké výstavy v Orlové, jest druhý objekt naše spiritistická výstava, která jest umístěna v malém sálu Domu báňských úředníků.
Den co den, od samého rána do večera, spousty návštěvníků všech tříd lidské společnosti tísní se na výstavě a prohlížejí si s neobyčejným zájmem vystavené věci.
Z rozhovorů návštěvníků, z jejich žádostí a dotazů kladených přítomným bratřím jest zřejmo, že veliký počet lidstva má živý zájem na vědách psychických, najmě spiritismu, že jsou jeho tajnými nebo zjevnými přáteli a příznivci, a že okultních jevů v rodinách lidských jest víc, nežli mnohý z nás myslí. Ovšem, schází těch, kdož by je dovedli vysvětlit, pozvednout a často i očistit.
Výstava naše jest neobyčejně zajímavou z každého hlediska. I návštěvník — umělec nalézá zde spousty vzácných uměleckých prací, které nejen naplňují obdivem, ale přímo zarážejí svou jemností, precisností a bohatostí motivů. Ze zastoupených medií zasluhují zmínky bratří : Kotzian, Samolej, Krygel, Čech, Raška, Sadovský, Lissa, sestra Holajnová a j. více.
Mnozí umělci a odborníci při odchodu z výstavy tisknou pořadatelstvu ruce a gratulují k těmto pracím. Vzdor tomu, že výstava trvá teprve několik dní, kdy píši tento článek, navštívili někteří výstavu již po třetí ; jiní zase přivádějí nové a nové návštěvníky, předvádějí jim krásy medijních prací. Někteří z návštěvníků nechtějí ani věřiti, že práce tyto jsou pro vedeny tužkou.
Vedle medijních prací jest zde zastoupena frenologie obrazem, modelem i literaturou. Dále astrologie vědecká, horoskopy, literaturou i novým praktickým přístrojem br. Sadovského, usnadňujícím astrologům těžkou a zdlouhavou praktiku astrologickou a konečně má zde své obrazy, knihy i chirologie.
Mimo toho, pokud místnost dovolovala, jest tu zastoupena domácí i cizozemská literatura, odborné časopisy a některá vyobrazení z činnosti slezských spiritistů.
Jak viděti na obrázku, nešetřili naši zahradníci ani květů, takže celá výstava splývá v harmonický celek.
Po stránce morální vnáší výstava do lidstva mnoho světla pokud se týče spiritismu a věd psychických a mnoho těch, kteří dosud neměli příležitosti viděti činnost spiritistů, nalézají zde vhodnou chvilku k prohlédnutí prací a programu spiritistů.
Mnozí umělci a odborníci zdržují se po celé dlouhé hodiny na výstavě a pečlivě, ba dokonce i lupou, prohlížejí si vystavené věci.
Škoda jen, že přidělená místnost jest tak malou, neboť výbor spolku byl nucen následkem toho od mnohého upustiti, co by výstavu činilo ještě zajímavější. Výstava tato, jejíž jeden snímek přinášíme, dochází neobyčejného uznání, což zajisté jak mediím, tak i všem, kteří jakýmkoliv způsobem pracovali na jejím uskutečnění a úpravě, jest náležitou odměnou a bude jim zajisté novou vzpruhou k další činnosti, které dnes mnozí nerozumějí a zítra ji budou obdivovati.
Spiritistická revue 1. 8. 1926, ročník 7, číslo 8, strana 95
O výstavě medijních kreseb v Olomouci
L. H. N.
Výstava medijních kreseb a prací byla velmi bohata a pestrá. Některé výkresy musely ohromiti i člověka naprosto nevěřícího a uvésti ho v úžas.
Začínáme u kreseb a maleb br. Šídy z Vel. Hamrů.
Upoutaly oko divákovo lahodnou kombinací barev a pečlivým stínováním, podivnými tvary květeny a zvířeny z jiných planet. Stejně obdivuhodné jsou práce br. Kotziana z Mor. Ostravy. Vynikají čistotou kresby, smyslem pro symetrii a vyspělou technikou. Rozlišování světla a stínu, je přímo mistrovské. Ačkoliv jsou většinou prováděny pouze měkkou tužkou, bez použití gumy, tvoří hotové výkresy, absolutně čisté, bez poskvrny.
V hlubokém zamyšlení stane divák u barevných výkresů br. Bělohradského z Prahy. Jaké to strašlivé příšery se divoce šklebí a kroutí podivnýma očima! Elementálové zla! Faleš, žhářství, vražda, šílenství, chlípnost atd.. Při pohledu na tyto nestvůry, maně přejíždí člověku mráz po zádech. Takovéto názorné vyobrazení zla, které se úzce pojí k našemu pozemskému životu, má jistě výchovně tendenční účel. Člověk si ujasní hrůzu a špínu neřestí, stává se sám sobě soudcem a hrozí se pomyšlení, že takový strašný elementál smí se za určitých okolností připojovati k jeho vlastnímu já. Kdyby člověk mohl viděti svoji povahu, své hříchy a špatnosti zobrazeny, jistě by se mnohý ulekl obrazu, jejž by spatřil. Bylo by to pro každého jednotlivce jakoby předehrou toho, co ho očekává, až božská jiskra trojdílné duše opustí jeho tělesnou schránku. Pak bude stát před zrcadlem svého vlastního svědomí a jistě potom mnohý trpce polituje činů, kterých se dopustil.
Vraťme se však k prohlídce výstavy! Nevycházíme z úžasu. Zastavujeme se u kreseb br. Samoleje z Radvanic. Čteme o něm, že je zámečníkem a že jeho vzdělání je pouze obecná škola. Však na práce, jež on kreslí, mohl by býti hrd leckterý abiturient gymnasia nebo reálky. Výplň čtverců a obdélníků, vybarvované v jemných odstínech, se zvlášť harmonickým souladem barev, naprostá přesnost opakujících se ornamentů, tapetové vzory velice určitých a propracovaných tvarů, čistota kresby a veliká různost komposic, to vše mluví o umělecké hodnotě prací.
Na čelné stěně výstavního sálu plane světélko pod obrazem krásné hlavy Kristovy. I ta je kreslena medijně.
Mezi mnohými pěknými a zajímavými kresbami upoutá naší pozornost serie fotografií obrazů br. Krátkého z Břevnova. Čteme tam, že originály jsou plátna 200 x 140, 140 x 100 cm atd., tedy olejomalby značné velikosti. Skutečně zajímavé a pozoruhodné je názorné pojetí krajiny z neznámé planety. Zvláštní útvary povrchu zemského, originelní vyobrazení nebe nad ní, že člověku kmitne hlavou myšlenka: Jaké to vzácné předlohy pro naši mladou moderní generaci, pro malíře a architekty, kteří se stále snaží najíti v umění cestu novou, jak by se mohly zobrazovati věci, které jejich oči vidí způsobem odlišným od dosavadního. – Nedaleko je vystaven skutečně umělecky propracovaný portret učitele kruhu. A vedle zase překrásný antický palác ohromných rozměrů z bájné Atlantidy. Z této země, dávno zmizelé namaloval br. Krátký celý cyklus podobných obrazů. Pak už přecházíme od obrazu k obrazu, se stejným obdivem prohlížíme práce různých bratrů a sester, o nichž by se dalo napsat ještě mnoho. Nemohu však vynechati nádherné ruční práce, malby na hedvábí po japonském způsobu, které medijně provádí letitý br. Ponec z Vinohrad. Je mu šedesát pět let, schopnost malby přišla nedávno po těžké nemoci. Představíme-li si, že tento bratr celý svůj život těžce pracoval rukama, když byl mlynářským pomocníkem, vracíme se znovu se zbystřenou pozorností k jemně malovaným ornamentům a ke krásně stínovaným květům. Věru, takové práce mu závidí mnoho dovedných žen. Zastavíte se nad takovou pokrývkou z modrého hedvábí, která stříbrně svítí barvami, a ptáte se sami sebe: Byly by schopny tyto staré, upracované ruce bez vyšší p-moci a bez zásahu vyvtělených provésti něco takového? Nikoli. Jen s pomocí těch, kteří pro nás neviditelní vedou jejich ruku, používajíce jejich zraku a smyslů, mohou vznikati taková obdivuhodná díla. Ačkoliv jen málokdy rozumíme významu a symbolu kreseb, jsme nuceni se skloniti v posvátné úctě.
Spiritistická revue 1. 6. 1934, ročník 15, číslo 8-9, strana 101
Výstava medijních prací spolku Bratrství ve Spiritistickém domě v Ostravě-Radvanicích
8. – 22. 6. 1947
Vzácná výstava v Ostravě-Radvanicích setkala se s pozoruhodným zájmem obecenstva a vyorala i hlubokou brázdu na líše duchovního lidstva. Vystavované práce bratří Kociána, Samoleje a jiných byly středem neobyčejné pozornosti všech návštěvníků i odborníků zblízka i ze vzdálených míst republiky. Denní listy rozepsaly se sympaticky o výstavě a spolku „Bratrství“. Odborníci a lidé odborně vzdělaní nemohli se s mnohými obrazy rozloučiti a znovu a znovu se k nim vraceli. Posudky jejich vyzněly velmi pochvalně a pořadatelstvu bylo doporučováno, aby výstava byla instalována také v jiných městech republiky, což však není možno, neboť většina obrazů jest zarámována a proto se pro transport naprosto nehodí. Opakovaly se i žádosti o prodloužení výstavy, kterým také nebylo možno vyhověti, neboť nedovolovala tomu další naše spolková činnost. Po dobu výstavy přihlásilo se mnoho upřímných zájemců a spolupracovníků. Z průběhu celé výstavy bylo patrno, že lidstvo opravdu touží po duchovních věcech, po poznání duchovního a vnitřního života člověka.
Psychická revue 15. 7. 1947, ročník 23, číslo 3, strana 38
