KREJČÍ JINDŘICH

Jindřich Krejčí

Na obranu spiritických kreseb.

Problém medijního kreslení jest pro starší spirity již rozluštěn, neboť máme tolik různých důkazů o tom, že původcem jejich jsou bytosti záhrobní, že by nebylo již třeba, znovu se o tom rozepisovati. Poněvadž však v této době čteme v časopisech tolik nově vzniklých theorií, které se tendenčním způsobem snaží vysvětliti fenomeny spiritických kreseb, jako výtvory našeho podvědomí, jsme nu-ceni otázkou touto znovu se zabývati.

Předem nutno připomenouti, že při kreslícím mediu vidí jasnovidec bytost záhrobní, řídící jeho ruku. Tuto zkušenost mají všichni staří spirité.

Pokouší-li se o medijní kreslení člověk kreslení znalý, počnou se u něho — dříve než vzniknou nějaké obrazce — objevovati na počátku jen kliky, háky a jednoduché tahy, jako u člověka kreslení neznalého. Jest to důkazem, že vnější nějaká síla pokouší se ovládnouti cizí organismus a že se v tom sama teprve musí cvičiti.
Některá kreslící media mohou kresliti jen v určitou hodinu v týdnu, jindy se jím ruka nepohne. Nemá snad jeho podvědomí kdy, když ho má medium?
Dnešní psychologie učí, že každý náš tělesný orgán je spojen s příslušným centrem v mozku, odkudž na popud vůle je řízen a a uváděn do pohybu. Podle toho je náš mozek rozdělen na samá střediska, která podle potřeby pohybují údy a svaly v celém těle.
Podle toho by v bdělém stavu neušlo nic našemu vědomí, alespoň ne žádná soustavná práce, jako je kreslení nebo psaní. My ale máme kreslící a píšící media, která při práci jsou v úplně bdělém stavu. Jak by se mohly ve bdělém stavu tyto pochody odehrávati, často i proti naší vůli, aniž bychom na tom měli vlivu ? Jsem sám kreslícím mediem v úplně bdělém stavu a mohu tedy vše dobře sledovati. Podle známých okkultních zákonů může podvědomí vstoupiti v nás tenkráte, když jest denní bdělé vědomí vypnuto, t. j. ve spánku, hypnose, transu nebo v polohypnose.
Dále dostává kreslící medium — třeba v cizím kroužku — pomocí mluvícího media informace od svého ducha-inspirátora.
Nechalo by se uvésti ještě daleko více důkazů, ale není zde k tomu místa. Odvolávati se na různé vědecké autority jest nedostačitelné. Tak pozorujeme v „Přírodní filosofii“ profesora Velenovského v jeho díle, pojednávajícím o otázkách všech okkultních věd, jisté kolísání. Na jednom místě jakoby autor věřil ve zjevy spiritické, a hned dále o nich pochybuje. O medijních kresbách, představujících květiny z jiných planet, se domnívá, že jsou fisiologicky nemožny. Ovšem, za stejných biologických nebo klimatických podmínek, jako na naší zemi, jsou zde u nás snad nemožny. ,Ale na Venuši nebo Marsu jest seskupení základních prvků, tvořících podmínky pro tamní organický život, docela jiné než u nás a veškeré živočišstvo a rostlinstvo jest mu přizpůsobeno a má následkem toho jinou organisaci vnitřní i zevní než u nás. To dlužno uvážiti.
My spirité si díla prof. dr. Velenovského velice vážíme. Jest on poctivým a odvážhým učencem, který svým dílem prorazil veřejné mínění nejen v našem národě, ale i dále. Ale druhé autority nejsou kompetentními, poněvadž v tomto oboru nemají prakse. Mohou v jiných vědách býti dobrými odborníky, což je často svádí k domýšlivosti, že pronášejí o všem svůj úsudek, třeba, že věc nestudovali. Tím klamou sami sebe i jiné.
Co je účelem a posláním spiritických fenomenů?
Přesvědčiti lidstvo o nesmrtelnosti a v důsledku tohoto poznání pohnouti ho k duchovnímu pokroku a povznesení se k vyššímu životu. U starých spiritů se účele dosáhlo, nebot oni jsou přesvědčeni a počali hned pracovati na svém zdokonalení. Kdyby byli čekali, až se to vědecky dokáže, museli by se svým sebevzděláním počkati několik třeba století a zůstali by na stejném stupni státi. Kdo nejsi zralým, dlouho nepochopíš a budeš kolísati od jedné theorie ke druhé, kdežto staří spirité zatím již dávno kráčí cestou k vyšším světům, které jim Spiritie ukazuje a nyní klidí již ovoce své námahy, nebot největší hrdinství jest zvítěziti nad sebou. A pronikavost úsudku u starých spiritů jest zajisté na té výši, jako u nových autorit, které dnes něco tvrdí a zítra se jinde dokáže, že to je docela jinak. Jako v chemii dogma o čtyřech základních prvcích se již dnes kymácí, tak bude toho brzy více.

Proto, bratří a sestry, my důvěřujeme vedení vyšších bytostí v našich kroužcích a to nás nikdy nezklame.

Časopis Posel záhrobní ( listopad 1922 ) – ročník 22, číslo 11/12 – strany 175-77